Focení nemovitosti dronem: kdy potřebujete souhlas souseda
Letecké záběry z dronu prodávanou nemovitost v inzerátu prodají líp než fotky ze země – jenže dron nad sousedovou zahradou zasahuje hned do dvou různých právních režimů. Vysvětlíme, kde končí meze vzdušného prostoru nad pozemkem a kde začíná ochrana sousedova soukromí.
Smí dron při focení nemovitosti přeletět sousední pozemek?
Ano, ale jen omezeně. Podle § 1023 občanského zákoníku musí vlastník sousedního pozemku strpět přiměřené užívání vzdušného prostoru nad ním, existuje-li k tomu důležitý důvod a děje-li se to způsobem, ke kterému nemá rozumnou příčinu se bránit – krátký přelet bez záznamu soukromí obvykle projde. Jakmile ale dron nad sousedovou zahradou krouží, natáčí lidi nebo se zdrží déle, jde už o zásah do ochrany soukromí podle § 86, nezávisle na tom, čí vzduch dron zrovna prolétá.
- Vlastník pozemku musí podle § 1023 NOZ strpět přiměřené užití prostoru nad ním, jen existuje-li k tomu důležitý důvod.
- Opakované snímání sousedovy zahrady nebo lidí na ní je zásah do soukromí podle § 86 NOZ bez ohledu na výšku letu.
- Naprostá většina fotodronů u realitních inzerátů spadá do kategorie „Open“ podle nařízení EU 2019/947 – bez individuálního povolení, ale s limitem 120 m a letem na dohled.
- Dron nad 250 g nebo s kamerou vyžaduje registraci provozovatele u Úřadu pro civilní letectví.
- Pořízení i šíření podobizny konkrétní osoby vyžaduje podle § 84 a § 85 NOZ její souhlas, s výjimkami pro zpravodajství a dokumentaci krajiny.
- Poškozený soused se může domáhat zdržení se zásahu a přiměřeného zadostiučinění, případně věc řešit jako přestupek u ÚCL.
Komu patří vzdušný prostor nad sousedním pozemkem
Vlastník pozemku musí strpět přiměřené užití prostoru nad ním, jen pokud pro to existuje důležitý důvod.
Podle § 1023 občanského zákoníku musí vlastník pozemku ve výši i hloubce přiměřené potřebě strpět, že prostor nad jeho pozemkem (nebo pod ním) užívá jiná osoba – ale jen tehdy, je-li k tomu důležitý důvod a děje-li se to způsobem, ke kterému vlastník nemá rozumnou příčinu se bránit. Zákon tak nedává nikomu ani neomezené právo přelétat cizí pozemek, ani vlastníkovi absolutní kontrolu nad vzduchem nad zahradou. Z takového užití navíc nikomu nevzniká trvalé právo, které by šlo uplatňovat i poté, co důvod k užívání pomine; vznikne-li tímto užíváním úředně schválené zařízení, může vlastník požadovat náhradu škody. Krátký, jednorázový přelet dronu bez pořizování záznamu soukromí typicky do této meze spadá, opakované kroužení nad zahradou nebo terasou už může být tím, čemu se soused důvodně brání.
Registrace u ÚCL a pravidla podle nařízení EU
Focení nemovitosti dronem obvykle spadá do kategorie „Open“ bez nutnosti individuálního povolení.
Provoz bezpilotních letadel v EU sjednocuje nařízení 2019/947, které rozlišuje tři kategorie podle rizika: „Open“ pro běžný nízkorizikový provoz, „Specific“ vyžadující povolení Úřadu pro civilní letectví pro rizikovější lety (např. nad lidmi nebo v hustě zastavěné oblasti) a „Certified“ pro nejnáročnější provoz. Naprostá většina záběrů prodávané nemovitosti spadá do kategorie Open: pilot musí dron udržovat na přímý vizuální dohled, nesmí letět výš než 120 m nad zemí a nesmí přelétat nezúčastněné osoby. Provozovatel dronu nad 250 g nebo vybaveného kamerou se navíc musí zaregistrovat u ÚCL a získat online kvalifikaci pilota, kterou realitní makléř nebo fotograf u komerčního focení nemovitostí prokazuje.
Kdy záběr souseda porušuje ochranu soukromí
Pořízení i zveřejnění identifikovatelné podoby souseda vyžaduje jeho souhlas.
Nezávisle na pravidlech pro vzdušný prostor chrání občanský zákoník v § 84 a § 85 podobu člověka – pořídit i šířit zachycení, ze kterého lze určit jeho totožnost, lze zásadně jen s jeho souhlasem, s výjimkou přiměřeného použití pro zpravodajství, vědu nebo umění. Širší § 86 pak zakazuje bez zákonného důvodu zasahovat do soukromí druhého, včetně jeho obydlí a soukromého života – opakované snímání sousedovy zahrady, terasy nebo oken tak zasahuje do soukromí i tehdy, kdy samotný přelet prostoru nad pozemkem podle § 1023 ještě problém nezakládá. Prakticky to znamená, že záběry z dronu pro realitní inzerát by měly mířit na prodávanou nemovitost, ne na sousední pozemky, a záběry, kde se soused nechtěně objeví, je vhodné před zveřejněním oříznout nebo rozostřit.
Časté dotazy
- Komu patří vzdušný prostor nad pozemkem?
- Nikomu výlučně – podle § 1023 občanského zákoníku musí vlastník pozemku strpět užití prostoru nad (i pod) svým pozemkem jinou osobou, pokud pro to existuje důležitý důvod a děje se to způsobem, který mu nedává rozumnou příčinu k odporu. Nejde tedy o absolutní vlastnictví vzduchu nad zahradou, ale ani o neomezené právo kohokoli tudy létat.
- Smí dron s fotoaparátem přeletět sousední zahradu bez svolení?
- Krátký přelet bez pořizování záznamu soukromí souseda obvykle důvod k zásahu nezakládá. Jakmile ale dron nad sousedním pozemkem opakovaně krouží, snímá zahradu, terasu nebo okna a zachycuje osoby, jde už o zásah do ochrany soukromí podle § 86 občanského zákoníku bez ohledu na to, čí vzdušný prostor dron právě prolétá.
- Jak vysoko smí dron nad nemovitostí létat a musí být registrovaný?
- Podle nařízení EU 2019/947 platí pro naprostou většinu dronů použitých k focení nemovitostí kategorie „Open“ s maximální výškou 120 m nad zemí a povinností mít dron stále na dohled. Provozovatel dronu nad 250 g nebo vybaveného kamerou se musí zaregistrovat u Úřadu pro civilní letectví a mít odpovídající online kvalifikaci pilota.
- Potřebuje realitní makléř ke každému leteckému záběru domu speciální povolení?
- Ne u standardního snímkování prodávané nemovitosti v otevřeném terénu mimo lidi a zastavěné oblasti – to spadá do kategorie Open bez nutnosti individuálního povolení. Povolení navíc (kategorie Specific) je potřeba jen u rizikovějších letů, například nad lidmi, v hustě zastavěné oblasti nebo v ochranném pásmu letiště.
- Co když záběry z dronu při focení domu zachytí i sousedovu zahradu s lidmi?
- Takové záznamy by se před zveřejněním v inzerátu měly oříznout nebo rozmazat tak, aby sousední pozemek a jeho obyvatelé nebyli identifikovatelní – pořízení i šíření podobizny bez souhlasu totiž porušuje § 84 a § 85 občanského zákoníku, ledaže jde o dokumentární záběr krajiny, kde konkrétní osoby nejsou hlavním motivem.
- Jak se mohu bránit sousedovi, který nad mým pozemkem opakovaně létá s dronem a natáčí?
- Nejprve sousedovi jasně sdělte nesouhlas a vyzvěte ho, ať toho zanechá; pokud pokračuje, můžete se domáhat zdržení se neoprávněného zásahu do soukromí (§ 82 a § 86 občanského zákoníku) a přiměřeného zadostiučinění, případně věc řešit jako přestupek podle zákona o civilním letectví u Úřadu pro civilní letectví.
- Platí stejná pravidla i pro malé drony do 250 g bez kamery?
- Registrace provozovatele u ÚCL se u dronů do 250 g bez kamery a bez schopnosti způsobit zranění při nárazu obvykle nevyžaduje, ale ochrana soukromí a meze podle § 1023 a § 86 občanského zákoníku platí bez ohledu na hmotnost stroje – rozhoduje chování, ne váha dronu.
Zdroje a další čtení
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1023 — prostor nad a pod pozemkem
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 84–90 — ochrana podobizny a soukromí
- Nařízení (EU) 2019/947 — pravidla a postupy pro provoz bezpilotních letadel
- Úřad pro civilní letectví – registrace dronů — registrace provozovatele a kvalifikace pilota