LVČtiLV
Průvodce katastrem

Daň z příjmu z pronájmu nemovitosti: paušál a progresivní sazba 23 % (2026)

Kdo pronajímá byt nebo dům, řeší každý rok stejnou otázku: paušál, nebo skutečné výdaje, a co když příjem přesáhne hranici, od které stát bere víc. Vysvětlíme, jak se pronájem nemovitosti daní podle § 9 zákona o daních z příjmů a kdy se uplatní vyšší 23% sazba.

Jak se daní příjem z pronájmu nemovitosti?

Příjem z nájmu nemovité věci je podle § 9 zákona o daních z příjmů samostatným dílčím základem daně. Výdaje lze uplatnit buď skutečné, nebo paušálem 30 % z příjmů s maximálním odečtem 600 000 Kč. Na souhrn všech dílčích základů daně fyzické osoby (zaměstnání, podnikání, nájem i ostatní příjmy) se pak podle § 16a uplatní základní sazba 15 %, a jen na část přesahující 36násobek průměrné mzdy (pro rok 2026 orientačně 1 762 812 Kč) sazba 23 %.

Klíčové body
Čísla a lhůty
30 %paušální výdaje z příjmů z nájmu bez dokládánízdroj
600 000 Kčmaximální odečet při uplatnění paušálu (limit příjmů 2 000 000 Kč)zdroj
1 762 812 Kčorientační hranice pro uplatnění 23% sazby v roce 2026zdroj

Nájem jako samostatný základ daně

Příjem z nájmu nemovité věci tvoří podle § 9 zákona o daních z příjmů vlastní dílčí základ daně, který se každoročně uvádí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Pronajímá-li fyzická osoba byt nebo dům mimo rámec vlastního podnikání, jde o příjem podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Tento dílčí základ daně se počítá odděleně od příjmů ze zaměstnání (§ 6), z podnikání (§ 7) i od ostatních příjmů (§ 10) – vlastní daň z nemovitých věcí, kterou vlastník platí bez ohledu na to, zda nemovitost pronajímá, je pak zcela samostatnou, opakovanou daní placenou navrch.

Paušál 30 %, nebo skutečné výdaje?

Pronajímatel si může vybrat mezi paušálem 30 % z příjmů (max. 600 000 Kč odečtu) a skutečnými, prokazatelně vynaloženými výdaji – zvolený způsob ale musí použít jednotně na všechny pronajímané nemovitosti.

Paušál se hodí zejména tam, kde jsou skutečné náklady na nemovitost nízké (žádné velké opravy, malý úrok z hypotéky) – odpadá povinnost cokoli dokládat. Naopak při rozsáhlé rekonstrukci, vysokém úroku z úvěru na koupi nemovitosti nebo odpisech budovy může být výhodnější uplatnit skutečné výdaje. Kombinovat oba způsoby v jednom zdaňovacím období u různých nemovitostí nelze – zvolený způsob platí jednotně pro všechny pronajímané nemovitosti pronajímatele.

„Paušál je pohodlný, ale u nemovitosti koupené na hypotéku s vysokým úrokem se často vyplatí spočítat si to i se skutečnými výdaji – rozdíl v základu daně bývá znatelný.“

Michal Prouza, provozovatel služby ČtiLV

Kdy se uplatní vyšší 23% sazba?

Sazba 23 % se podle § 16a týká jen té části ročního souhrnu všech dílčích základů daně fyzické osoby, která přesáhne 36násobek průměrné mzdy – pro rok 2026 orientačně 1 762 812 Kč.

Progresivní zdanění se nepočítá z jednoho druhu příjmu zvlášť, ale ze součtu dílčích základů daně ze zaměstnání, podnikání, nájmu i ostatních příjmů za celý rok. I poměrně skromný příjem z pronájmu bytu proto může spadnout do pásma 23 %, má-li pronajímatel současně vysoký příjem ze zaměstnání nebo z podnikání. Hranice se stanovuje ročně podle 36násobku průměrné mzdy vyhlašované pro účely sociálního pojištění, a proto se meziročně mění.

Rozdíl oproti dani z prodeje nemovitosti

Nájem je opakovaný běžný příjem zdaňovaný každý rok, zatímco prodej nemovitosti je jednorázový příjem, který může být při splnění časového testu od daně z příjmu úplně osvobozen.

Je běžné tyto dva režimy zaměňovat, protože se týkají téže nemovitosti. Průběžné příjmy z pronájmu ale nemají obdobu osvobození, jakou zná daň z příjmu při prodeji nemovitosti (časový test držby, bydliště, nebo použití prostředků na vlastní bydlení) – zdaňují se průběžně každý rok, dokud nemovitost slouží k pronájmu.

Upozornění: Informace jsou orientační a nejsou daňovým poradenstvím. Přesnou výši hranice pro daný rok i konkrétní výpočet daně doporučujeme ověřit s daňovým poradcem nebo na Finanční správě.

Časté dotazy

Musím z příjmu z pronájmu bytu nebo domu platit daň?
Ano, příjem z nájmu nemovité věci je podle § 9 zákona o daních z příjmů samostatným dílčím základem daně, který se přiznává v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob – bez ohledu na to, zda pronajímatel podniká, nebo pronajímá jako soukromá osoba.
Jak funguje 30% paušál u příjmů z nájmu?
Místo prokazování skutečných výdajů lze uplatnit paušál ve výši 30 % z příjmů z nájmu bez nutnosti cokoli dokládat. Zvolený způsob (paušál, nebo skutečné výdaje) musí pronajímatel použít jednotně na všechny pronajímané nemovitosti v daném zdaňovacím období.
Existuje limit pro uplatnění paušálu?
Ano, paušální výdaje lze uplatnit maximálně do částky odpovídající příjmům 2 000 000 Kč, tedy nejvýše 600 000 Kč odečtu. Nad tento příjem se na přesahující část paušál dál neuplatní a je nutné řešit výdaje jinak.
Kdy se na příjem z nájmu uplatní vyšší 23% sazba daně?
Podle § 16a zákona o daních z příjmů se 23% sazba použije jen na tu část ročního souhrnu všech dílčích základů daně (ze zaměstnání, podnikání, nájmu i ostatních příjmů), která přesáhne 36násobek průměrné mzdy – pro rok 2026 orientačně 1 762 812 Kč. Pod touto hranicí platí základní sazba 15 %.
Počítá se hranice pro 23% sazbu jen z příjmu z nájmu?
Ne. Hranice se počítá ze součtu všech typů zdanitelných příjmů fyzické osoby za rok – i menší příjem z pronájmu tak může spadnout do vyšší sazby, pokud má osoba současně vysoký příjem ze zaměstnání nebo podnikání.
Jak se zdanění nájmu liší od daně z příjmu při prodeji nemovitosti?
Jde o odlišné dílčí základy daně: nájem podle § 9 je opakovaný běžný příjem zdaňovaný každý rok, zatímco příjem z prodeje nemovitosti podle § 10 je jednorázový a při splnění časového testu nebo podmínky bydliště může být od daně z příjmu osvobozen úplně.

Zdroje a další čtení