Vypořádání SJM po rozvodu a nemovitost
Rozvod sám o sobě neurčí, komu po něm zůstane dům nebo byt. Vysvětlíme, do jaké lhůty musí bývalí manželé společné jmění vypořádat a co se s nemovitostí stane, pokud se do té doby nedohodnou ani nepodají žalobu.
Do kdy musí manželé po rozvodu vypořádat SJM a co když to nestihnou?
Po zániku manželství rozvodem musí manželé společné jmění vypořádat do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu – dohodou, nebo žalobou u soudu. Pokud se ani jedno nestane, uplatní se podle § 741 občanského zákoníku zákonná domněnka: movité věci připadnou tomu, kdo je pro sebe nebo rodinu výhradně užívá, a nemovitost i ostatní nerozdělený majetek se stávají podílovým spoluvlastnictvím obou bývalých manželů rovným dílem. Domněnka ale sama o sobě nezmění zápis v katastru nemovitostí.
- Tříletá lhůta k vypořádání SJM běží od právní moci rozsudku o rozvodu (§ 736 a násl. NOZ).
- Dohoda o vypořádání SJM týkající se nemovitosti musí mít písemnou formu a zapisuje se do katastru.
- Pokud lhůta uplyne bez dohody i bez žaloby, nastupuje zákonná domněnka podle § 741 NOZ.
- U nemovitosti domněnka znamená podílové spoluvlastnictví obou bývalých manželů se stejnými podíly.
- Domněnka nezmění automaticky list vlastnictví – ke změně je vždy potřeba dohoda nebo rozhodnutí soudu a návrh na zápis.
Tři způsoby vypořádání SJM
Podle § 736 a násl. občanského zákoníku se společné jmění manželů po jeho zániku (typicky rozvodem) vypořádá jedním ze tří způsobů: dohodou mezi bývalými manžely, rozhodnutím soudu na návrh některého z nich, nebo – pokud ani jedno z toho do tří let od zániku SJM nenastane – zákonnou domněnkou. Dohoda týkající se nemovité věci zapsané v katastru musí mít písemnou formu, jinak je neplatná; u movitých věcí postačí i ústní nebo faktické vypořádání. Lhůta tří let běží ode dne, kdy rozsudek o rozvodu nabyl právní moci, ne od podání návrhu na rozvod nebo od faktické rozluky.
Zákonná domněnka podle § 741 NOZ
Nedojde-li do tří let od zániku SJM k dohodě ani není podán návrh na vypořádání soudem, nastupuje domněnka podle § 741 občanského zákoníku. U movitých věcí platí, že připadají tomu z bývalých manželů, kdo je pro svou potřebu, potřebu rodiny nebo domácnosti výhradně jako vlastník užívá. U ostatních movitých věcí a nemovitých věcí – tedy typicky u domu nebo bytu – platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví obou bývalých manželů a že jejich podíly jsou stejné, tedy 1/2 a 1/2. Stejně se domněnka uplatní i na ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy, které dříve patřily do SJM.
„Domněnka po třech letech není žádná výhra pro nikoho – bývalí manželé se tím jen ocitnou v podílovém spoluvlastnictví domu, které je potřeba dřív nebo později znovu vypořádat, tentokrát podle obecných pravidel o spoluvlastnictví, ne podle pravidel o SJM.“
Michal Prouza, provozovatel služby ČtiLV
Co domněnka znamená pro list vlastnictví
Zákonná domněnka podle § 741 NOZ je právní fikce pro vztahy mezi bývalými manžely – sama o sobě nezmění zápis v katastru nemovitostí. Pokud byla nemovitost dosud zapsána jen na jednoho z manželů (ač byla součástí SJM), list vlastnictví po marném uplynutí tříleté lhůty automaticky neukáže podíl druhého manžela. Aby zápis odpovídal skutečnému stavu, musí bývalí manželé i po uplynutí lhůty uzavřít písemnou dohodu, nebo se domoci rozhodnutí soudu, a na jeho základě podat návrh na vklad do katastru. Do té doby je vhodné nechat si zapsat alespoň poznámku o probíhajícím sporu, hrozí-li, že by nemovitost mezitím jednostranně prodal nebo zatížil ten z bývalých manželů, který je (dosud) jediný zapsán na LV.
Upozornění: Informace jsou orientační a nenahrazují právní posouzení konkrétní situace. Vypořádání SJM se liší podle toho, kdy a jak nemovitost byla nabyta i podle případných investic z výlučného majetku jednoho z manželů – vždy je vhodné se obrátit na advokáta specializujícího se na rodinné právo.
Časté dotazy
- Musíme SJM vypořádat hned při rozvodu?
- Ne. Zákon dává na vypořádání společného jmění manželů 3 roky od právní moci rozsudku o rozvodu. Teprve po jejich marném uplynutí, pokud se manželé nedohodli ani nepodali žalobu, nastupuje zákonná domněnka.
- Co se stane s domem, když se do 3 let nedohodneme ani nepodáme žalobu?
- Podle § 741 občanského zákoníku nastává domněnka, že nemovitost (a ostatní movitý majetek, který nikdo z manželů výhradně neužívá) je v podílovém spoluvlastnictví obou bývalých manželů se stejnými podíly – tedy 1/2 a 1/2.
- Zapíše se tato domněnka automaticky do katastru nemovitostí?
- Ne. Domněnka podle § 741 NOZ je jen právní fikce pro účely případného budoucího spoluvlastnictví. Aby jí odpovídal i list vlastnictví, musí bývalí manželé stále uzavřít písemnou dohodu nebo získat rozhodnutí soudu a podat návrh na zápis do katastru.
- Musí mít dohoda o vypořádání SJM u nemovitosti písemnou formu?
- Ano. Týká-li se dohoda o vypořádání společného jmění manželů nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí, musí být písemná, jinak je neplatná – ústní dohoda u nemovitosti nestačí.
- Co když se s bývalým manželem nedokážeme na vypořádání domu dohodnout?
- Kdokoli z bývalých manželů může do 3 let od zániku SJM podat u soudu žalobu na vypořádání. Soud pak sám rozhodne, jak se nemovitost i ostatní majetek mezi bývalé manžele rozdělí, případně komu zůstane a jakou náhradu druhému vyplatí.
Zdroje a další čtení
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník — § 736 a násl., § 741 – vypořádání společného jmění manželů
- ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitostí — ověření aktuálního zápisu vlastníků nemovitosti