Církevní restituce a nemovitosti: co znamenají pro zápis v katastru
Narazili jste u pozemku nebo lesa na historii sahající k faře, klášteru nebo biskupství? Vysvětlíme, co jsou církevní restituce podle zákona č. 428/2012 Sb., co je blokační ustanovení a jak poznat, že se nemovitosti restituce mohla nebo stále může týkat.
Co jsou církevní restituce a jak souvisí s katastrem nemovitostí?
Církevní restituce je vydání majetku, který byl církvím a náboženským společnostem odňat za komunistického Československa, zpět těmto církvím podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi. Oprávněné církve mohly nárok na vydání konkrétní nemovitosti uplatnit u povinné osoby (typicky státní instituce jako Lesy ČR nebo Státní pozemkový úřad) do 1. ledna 2014. Kde k dohodě nebo vydání dosud nedošlo nebo je spor, projeví se to na listu vlastnictví poznámkou nebo probíhajícím soudním řízením – proto je u historicky církevního majetku dobré zkontrolovat aktuální stav zápisu.
- Církevní restituce vydává podle zákona č. 428/2012 Sb. majetek odňatý církvím za komunismu zpět formou dohody mezi povinnou a oprávněnou osobou, nebo finanční náhradou, pokud vydání není možné.
- Nárok na vydání konkrétní nemovitosti musely oprávněné církve uplatnit do 1. ledna 2014 – dnes už nové nároky podle tohoto zákona uplatnit nelze.
- Starší blokační ustanovení (§ 29 zákona č. 229/1991 Sb.) po desítky let omezovalo převody historicky církevního i jiného státního majetku, dokud se restituční nároky nevyřešily.
- Nedořešený nebo sporný nárok se na listu vlastnictví projeví poznámkou, probíhajícím soudním řízením nebo výjimečně duplicitním zápisem vlastnictví.
- Naprostá většina církevních restitucí je už uzavřena – při běžné koupi bytu nebo rodinného domu se s tím dnes setkáte jen zřídka, spíše u lesů, rybníků nebo pozemků v okolí bývalých klášterů a farních usedlostí.
Co jsou církevní restituce?
Církevní restituce upravuje zákon č. 428/2012 Sb. jako vydání majetku odňatého církvím za komunismu (naturální restituce), a kde to nejde, jako finanční náhradu – v souhrnu přibližně 59 miliard Kč vyplácených po dobu 30 let. Zákon platí od 1. 1. 2013.
Po únoru 1948 přišly církve a náboženské společnosti o velkou část majetku – zejména o zemědělskou půdu, lesy, budovy far, klášterů a hospodářských usedlostí, které stát převzal do vlastnictví nebo správy. Zákon č. 428/2012 Sb. tento historický majetek narovnává dvěma způsoby: tam, kde je to možné, se nemovitost vydává v naturální podobě zpět oprávněné církvi. Tam, kde vydání není možné (např. na pozemku už dávno stojí bytový dům nebo je v soukromých rukou), náleží církvi místo toho finanční náhrada, jejíž celková výše se rozkládá do 30 let od účinnosti zákona.
Upozornění: Nejde o totéž jako obecná dědictví nebo vydržení – nárok vzniká přímo ze zvláštního zákona a mohl ho uplatnit jen okruh oprávněných církví vyjmenovaných v příloze zákona, ne jednotlivé fyzické osoby.
Jak se pozná blokační ustanovení na LV?
Historicky sporný nebo dosud nevydaný majetek chránil od roku 1991 tzv. blokační paragraf (§ 29 zákona č. 229/1991 Sb.), který zakazoval jeho převod na jinou osobu, dokud se restituční nárok nevyřeší. Na listu vlastnictví se to projevovalo omezením v sekci C nebo poznámkou.
Ještě předtím, než zákon o církevních restitucích v roce 2013 stanovil konkrétní postup vydávání, chránil historicky sporný majetek obecnější blokační paragraf 29 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě. Ten zakazoval, aby stát majetek, který mohl být předmětem restitučních nároků (nejen církevních), převedl na třetí osobu, zatížil ho nebo jinak s ním naložil způsobem, který by vydání zkomplikoval. Prakticky se to projevovalo tak, že katastrální úřad takový převod odmítl zapsat, dokud otázka nároku nebyla vyřešena. U velké části pozemků a lesů byl tento stav vyřešen společně s uzavřením dohod podle zákona č. 428/2012 Sb.
Jak se vydání nemovitosti zapisuje do katastru?
Podkladem pro zápis je zpravidla dohoda o vydání věci uzavřená mezi povinnou osobou (obvykle státní institucí) a oprávněnou církví. Pokud se strany nedohodnou, rozhoduje o nároku soud – a do katastru se zapíše až na základě jeho pravomocného rozhodnutí.
Povinná osoba (typicky Státní pozemkový úřad, Lesy České republiky nebo jiná organizace hospodařící s historicky církevním majetkem) měla s oprávněnou církví uzavřít dohodu o vydání věci. Pokud k dohodě nedošlo – například se strany neshodly, zda vůbec jde o majetek podléhající zákonu – mohla oprávněná osoba ve stanovené lhůtě podat žalobu, aby chybějící projev vůle povinné osoby nahradil soud. Katastrální úřad zapisuje změnu vlastnictví na základě uzavřené dohody, nebo až na základě pravomocného soudního rozhodnutí – obdobně jako u jiných sporů o vlastnictví, které popisuje průvodce duplicitní vlastnictví nemovitosti.
Musím se toho bát při koupi nemovitosti?
Naprostá většina církevních restitucí je dnes uzavřená – nové nároky už nelze uplatnit. Riziko zůstává jen výjimečně u lesů, rybníků a pozemků s historickou vazbou na kláštery či fary, kde spor dosud neskončil.
Lhůta pro uplatnění nároků uplynula už v lednu 2014 a naprostá většina dohod i navazujících soudních spor od té doby skončila. Při běžné koupi bytu nebo rodinného domu ve městě se s problematikou církevních restitucí dnes prakticky nesetkáte. Zvýšenou pozornost si zaslouží spíše lesní a zemědělské pozemky, rybníky nebo nemovitosti v bezprostředním okolí bývalých klášterů, farních usedlostí a biskupských statků – tam se výjimečně mohou objevit dosud neuzavřené spory. List vlastnictví takové nemovitosti stojí za to zkontrolovat na poznámku spornosti zápisu nebo probíhající soudní řízení a v nejasných případech si vyžádat i starší výpisy z katastrálního operátu.
Časté dotazy
- Co jsou církevní restituce?
- Vydání majetku odňatého církvím za komunistického Československa zpět podle zákona č. 428/2012 Sb., a to buď v naturální podobě, nebo finanční náhradou, pokud vydání konkrétní nemovitosti není možné.
- Dokdy musely církve uplatnit nárok na vydání majetku?
- Do 1. ledna 2014, tedy 12 měsíců od nabytí účinnosti zákona č. 428/2012 Sb. Nové nároky už podle tohoto zákona uplatnit nelze.
- Co je blokační ustanovení a platí ještě dnes?
- Šlo o § 29 zákona č. 229/1991 Sb., který zakazoval převod historicky sporného majetku, dokud se restituční nárok nevyřešil. U naprosté většiny nemovitostí je dnes tento stav už vyřešen.
- Jak poznám, že se nemovitosti církevní restituce týkala?
- Přímo na listu vlastnictví to nemusí být vidět, pokud je věc uzavřená. Náznakem bývá poznámka spornosti, probíhající soudní řízení nebo historická vazba pozemku na faru, klášter či biskupství.
- Musím se jako kupující bát, že mi nemovitost „vezme“ církev?
- U běžného bytu nebo domu ve městě prakticky ne – lhůty pro uplatnění nároků už uplynuly. Zvýšenou obezřetnost si zaslouží jen lesy, rybníky a pozemky s historickou vazbou na církevní majetek.