LVČtiLV
Průvodce katastrem

AML: identifikace a kontrola klienta při koupi nemovitosti

Realitka chce kopii občanky, advokát se ptá, odkud máte peníze na koupi – nejde o zvědavost, ale o zákonnou povinnost. Vysvětlíme, co je identifikace a kontrola klienta podle zákona proti praní špinavých peněz (č. 253/2008 Sb.) a co dělat, když ji povinná osoba odmítne provést.

Proč po mně realitka, advokát nebo notář chtějí doklad totožnosti?

Protože jim to jako povinným osobám ukládá zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (tzv. AML zákon). Musí vás identifikovat podle dokladu totožnosti, u firem zjistit skutečného majitele a u rizikovějších obchodů i zdroj peněz. Bez toho s vámi obchod nesmí uzavřít ani v něm pokračovat.

Klíčové body
Čísla a lhůty
1 000 EURhranice hodnoty obchodu pro povinnou identifikaci klienta (§ 7 AML zákona)zdroj
10 000 EURměsíční nájemné, od kterého identifikuje klienta i realitka zprostředkovávající nájemzdroj

Kdo je povinná osoba a kdy identifikuje

Povinnou osobou podle AML zákona je při koupi nemovitosti typicky realitní zprostředkovatel, advokát, notář i banka – každý z nich identifikuje klienta ve chvíli, kdy se na transakci sám podílí, nezávisle na ostatních.

Zákon č. 253/2008 Sb. vyjmenovává široký okruh tzv. povinných osob, mezi které patří i realitní zprostředkovatelé, advokáti a notáři – ne jen banky, jak si řada lidí myslí. Povinnost identifikace se váže k okamžiku, kdy daná osoba klientovi poskytuje službu, takže se u jedné koupě nemovitosti může identifikace nezávisle opakovat: realitka při zprostředkování, advokát nebo notář při úschově peněz, banka při zřízení účtu nebo hypotéky.

Povinná osobaKdy identifikuje klienta
Realitní zprostředkovatelVždy při zprostředkování koupě/prodeje; u nájmu jen od 10 000 EUR měsíčního nájemného
AdvokátPři úschově peněz nebo zastupování klienta v koupi/prodeji nemovitosti
NotářPři notářské úschově a při sepisování notářského zápisu o převodu
BankaPři otevření účtu, poskytnutí hypotéky nebo bankovní úschově

Co identifikace a kontrola klienta obnáší

Základ tvoří ověření totožnosti podle platného dokladu; u firem se navíc zjišťuje skutečný majitel a u rizikovějších obchodů i politicky exponovaný status klienta a původ finančních prostředků.

„Povinná osoba identifikuje klienta nejpozději v okamžiku, kdy je zřejmé, že hodnota obchodu převyšuje částku 1000 EUR, pokud tento zákon nestanoví jinak.“

§ 7 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb.

Kupní cena nemovitosti tuto hranici prakticky vždy překročí, takže se u koupě nemovitosti identifikace uplatní téměř bez výjimky – a bez ohledu na limit i tehdy, jde-li o podezřelý obchod. Kontrola klienta jde dál než jen ověření dokladu: u právnické osoby povinná osoba zjišťuje skutečného majitele (viz průvodce evidence skutečných majitelů), posuzuje, zda klient nespadá mezi politicky exponované osoby, a podle míry rizika obchodu se může zeptat i na zdroj peněz – u koupě z vlastních úspor nebo hypotéky jde typicky o rychle zodpověditelnou, standardní otázku, ne o podezření vůči konkrétnímu klientovi.

Co když identifikaci odmítnete, nebo ji odmítne povinná osoba

Povinná osoba nesmí obchod uzavřít ani v něm pokračovat, dokud identifikaci a kontrolu klienta neprovede – jde o zákonnou povinnost, kterou nemůže smluvně obejít ani na žádost klienta.

Pokud klient součinnost odmítne, realitka, advokát ani notář transakci nedokončí – nejde o jejich rozhodnutí, ale o přímý důsledek AML zákona. U skutečně podezřelého obchodu navíc povinná osoba věc oznamuje Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ), který dohled nad plněním AML povinností vykonává a může obchod na určitou dobu pozastavit. Požadavek na doklad totožnosti nebo dotaz na zdroj peněz proto není důvod k nedůvěře vůči realitce ani advokátovi – naopak jeho úplná absence by měla vzbudit otázku, zda daná osoba své zákonné povinnosti plní.

Časté dotazy

Co znamená „identifikace a kontrola klienta“ podle AML zákona?
Jde o soubor povinností, které zákon č. 253/2008 Sb. ukládá tzv. povinným osobám (realitkám, advokátům, notářům, bankám) – ověřit totožnost klienta podle dokladu, zjistit skutečného majitele u právnických osob, posoudit riziko obchodu a v odůvodněných případech se zeptat na původ peněz. Cílem je ztížit praní špinavých peněz a financování terorismu skrze nemovitosti.
Musí mě identifikovat i realitní kancelář, nejen banka?
Ano. Realitní zprostředkovatelé jsou podle AML zákona povinnou osobou stejně jako banky, advokáti nebo notáři. Při zprostředkování koupě nebo prodeje nemovitosti musí klienta identifikovat prakticky vždy; u zprostředkování nájmu jen pokud měsíční nájemné dosáhne alespoň 10 000 EUR.
Od jaké částky musí povinná osoba identifikaci provést?
Základní hranicí je hodnota obchodu převyšující 1000 EUR (§ 7 zákona č. 253/2008 Sb.). Bez ohledu na tuto hranici ale povinná osoba identifikaci provede vždy, pokud jde o podezřelý obchod nebo pokud s klientem navazuje trvalejší obchodní vztah – u koupě nemovitosti tak identifikace prakticky platí vždy, protože kupní cena limit 1000 EUR běžně mnohonásobně převyšuje.
Jaké doklady a informace musím povinné osobě poskytnout?
Standardně platný doklad totožnosti (občanský průkaz nebo pas), u právnické osoby výpis z obchodního rejstříku a údaje o skutečném majiteli, případně plnou moc, jednáte-li za jiného. Povinná osoba si smí pořídit kopii dokladu a zpracovávat tyto údaje výhradně pro účely AML zákona.
Co je politicky exponovaná osoba a proč se mě na to ptají?
Politicky exponovaná osoba (PEP) je typicky osoba ve významné veřejné funkci (např. ústavní činitel) nebo její blízký příbuzný a spolupracovník – u takových klientů AML zákon ukládá zesílenou kontrolu kvůli vyššímu riziku zneužití transakce. Dotaz na tento status je zákonná povinnost povinné osoby, ne osobní zvědavost makléře či advokáta.
Musím vysvětlit, odkud mám peníze na koupi nemovitosti?
U rizikovějších nebo nadstandardně vysokých transakcí ano – povinná osoba musí podle míry rizika zjišťovat i zdroj finančních prostředků a majetku klienta. U běžné koupě financované vlastními úsporami nebo hypotékou jde zpravidla o prostou, rychle zodpověditelnou otázku v rámci standardní kontroly klienta.
Co se stane, když identifikaci odmítnu poskytnout?
Povinná osoba s vámi podle AML zákona nesmí obchod uskutečnit ani v něm pokračovat, dokud identifikaci a kontrolu klienta neprovede – odmítnutí součinnosti tak v praxi znamená, že realitka, advokát ani notář transakci nedokončí. U podezřelého obchodu navíc povinná osoba věc oznamuje Finančnímu analytickému úřadu (FAÚ).
Liší se povinnosti realitky od povinností advokáta nebo notáře?
Základní rámec identifikace a kontroly klienta je pro všechny povinné osoby stejný, liší se ale okamžik a kontext: realitka identifikuje klienta při zprostředkování obchodu, advokát typicky při úschově peněz nebo právním zastoupení, notář při notářské úschově a sepisu notářského zápisu. V jedné transakci se tak identifikace může (nezávisle na sobě) opakovat u více povinných osob.

Zdroje a další čtení