Odkaz (legát) nemovitosti v závěti: jak funguje a čím se liší od dědictví
Odkaz nemovitosti v závěti zní podobně jako dědictví, ale funguje úplně jinak – odkazovník nezíská podíl na pozůstalosti, jen nárok na vydání konkrétní věci. Vysvětlíme, jak odkaz podle občanského zákoníku funguje a jak se odkázaná nemovitost zapíše do katastru.
Co je odkaz (legát) nemovitosti v závěti?
Odkazem zůstavitel podle § 1594 občanského zákoníku zřizuje odkazovníkovi pohledávku na vydání určité nemovitosti (nebo na zřízení určitého práva) a zatěžuje jí osobu obtíženou odkazem – zpravidla dědice. Na rozdíl od dědice tak odkazovník nenabývá podíl na pozůstalosti, jen nárok vůči obtížené osobě. Jde-li o nemovitost zapsanou v katastru, nahradí její vydání prohlášení vykonavatele závěti a odkazovník se podle § 1621 zapíše do katastru přímo po zůstaviteli.
- Odkazovníkem může být podle § 1594 odst. 1 NOZ jen osoba způsobilá dědit.
- Odkaz zakládá pohledávku vůči osobě obtížené odkazem, ne podíl na pozůstalosti jako u dědice.
- Odkaz jednotlivé věci z pozůstalosti lze podle § 1614 požadovat ihned; ostatní odkazy jsou splatné za rok od smrti zůstavitele.
- Odkázaná nemovitost se podle § 1621 zapisuje do katastru přímo po zůstaviteli, bez mezizápisu dědice.
- Dědic a odkazovník se mohou dohodnout na peněžité náhradě místo vydání nemovitosti.
- Na rozdíl od dědice odkazovníka nezatěžují dluhy zůstavitele.
Co je odkaz a kdo může být odkazovníkem?
Odkaz je institut dědického práva, kterým zůstavitel zřizuje odkazovníkovi pohledávku na vydání konkrétní věci nebo na zřízení určitého práva; odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit.
Odkaz se do českého dědického práva vrátil až s občanským zákoníkem účinným od roku 2014 – do té doby ho úprava dědění neznala. Zůstavitel jím může v závěti (nebo dědické smlouvě) určit, že konkrétní osobě (odkazovníku) má připadnout jen vybraná věc z pozůstalosti, typicky určitá nemovitost, aniž by se tato osoba stala dědicem zbytku majetku. Odkaz může zůstavitel zřídit vedle dědictví (např. dědicem ustanoví jednu osobu a jí zároveň uloží, aby konkrétní nemovitost vydala odkazovníkovi) i samostatně.
Odkaz vs. dědictví: pohledávka místo podílu?
Dědic nabývá celou pozůstalost nebo její podíl a dědictví za něj potvrzuje soud; odkazovník získá jen pohledávku vůči osobě obtížené odkazem a uplatňuje ji přímo vůči ní, mimo dědické řízení.
„Odkazovníkem může být jen osoba způsobilá dědit.“
§ 1594 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Praktický rozdíl je zásadní. Dědic vstupuje do práv a povinností zůstavitele jako celku (do výše nabytého dědictví odpovídá i za jeho dluhy) a soud jeho dědictví v řízení o pozůstalosti potvrzuje. Odkazovník naproti tomu nezíská žádný podíl na pozůstalosti ani se nestává účastníkem řízení o pozůstalosti v postavení dědice – zůstavitel mu odkazem zřizuje jen pohledávku na vydání konkrétní věci vůči osobě, kterou odkazem zatížil. Dědic (jako osoba obtížená odkazem) a odkazovník jsou tak vůči sobě v postavení dlužníka a věřitele. Notář jako soudní komisař odkazovníka o zřízeném odkazu v řízení informuje, samotné vydání nemovitosti si ale odkazovník musí vyřídit přímo s obtíženou osobou – případně se s ní dohodnout na peněžité náhradě místo vydání věci.
„Klienti si odkaz často pletou s dědickým podílem. Odkazovník ale nezdědí nic z pozůstalosti jako celku – dostane jen tu jednu věc, kterou mu zůstavitel odkázal, a nic víc. Stejně tak ho nezatíží dluhy zůstavitele, které jinak nese dědic.“
Michal Prouza, provozovatel služby ČtiLV
Kdy je odkaz nemovitosti splatný?
Odkaz jednotlivé věci z pozůstalosti, tedy i konkrétní nemovitosti, lze podle § 1614 požadovat ihned po smrti zůstavitele; ostatní odkazy jsou splatné až za rok.
Není-li ze závěti zřejmá jiná vůle zůstavitele, je odkaz jednotlivé věci z pozůstalosti a odkaz práva vztahujícího se k takové věci splatný ihned – stejně jako menší odměny pro zaměstnance nebo odkazy veřejně prospěšné a dobročinné. Ostatní, zpravidla druhové odkazy (např. odkaz určité peněžní částky bez vazby na konkrétní věc) jsou splatné až za rok po smrti zůstavitele. Zůstavitel může splatnost odkazu i odložit nebo ji vázat na podmínku – v takovém případě se odkazovník zapíše do katastru až po splnění podmínky, ne přímo po zůstaviteli. Ode dne splatnosti odkazu náleží odkazovníkovi i plody a užitky z nemovitosti a vše, co k ní přibude; od téhož dne ho ale postihují i závady na ní nebo její zhoršení či zkáza, ke kterým dojde z důvodů, za něž nikdo neodpovídá.
Jak se odkázaná nemovitost zapisuje do katastru
- Notář v řízení o pozůstalosti informuje odkazovníka o zřízeném odkazu
Odkazovník se o odkazu dozví od notáře jako soudního komisaře, samotný nárok ale neuplatňuje v řízení o pozůstalosti.
- Ověřte, zda splatnost odkazu nebyla závětí odložena nebo vázána na podmínku
Jen u odkazu se splatností neodloženou se odkazovník zapisuje do katastru přímo po zůstaviteli.
- Vyžádejte si prohlášení vykonavatele závěti nebo obtížené osoby s ověřeným podpisem
Toto prohlášení podle § 1621 odst. 2 nahrazuje fyzické vydání nemovitosti, kterou nelze fyzicky předat jako movitou věc.
- Podejte návrh na zápis do katastru nemovitostí
Přiložte prohlášení s úředně ověřeným podpisem a listiny prokazující zřízení odkazu (např. usnesení v řízení o pozůstalosti).
- Katastr zapíše odkazovníka přímo po zůstaviteli
Dědic jako mezistupeň se do katastru nezapisuje – vlastnictví přechází ze zůstavitele rovnou na odkazovníka.
Časté dotazy
- Co je odkaz (legát) podle občanského zákoníku?
- Odkaz je institut dědického práva, kterým zůstavitel ve prospěch odkazovníka zřizuje pohledávku na vydání určité věci (např. konkrétní nemovitosti), nebo pohledávku na zřízení určitého práva, a osobu obtíženou odkazem (zpravidla dědice) tím zatěžuje dluhem. Odkazovníkem může být podle § 1594 odst. 1 jen osoba způsobilá dědit.
- Čím se odkazovník liší od dědice?
- Dědic nabývá celou pozůstalost nebo podíl na ní a dědictví za něj projednává a potvrzuje soud. Odkazovník naproti tomu získá jen konkrétní věc nebo pohledávku a nárok na ni uplatňuje přímo vůči osobě obtížené odkazem (zpravidla dědici) – dědic a odkazovník jsou tak ve vzájemném postavení dlužníka a věřitele, ne spoluvlastníků pozůstalosti.
- Jak se odkázaná nemovitost zapíše do katastru?
- Podle § 1621 odst. 2 a 3 nahradí vydání nemovitosti prohlášení vykonavatele závěti, jinak obtížené osoby, s úředně ověřeným podpisem. Nebyla-li splatnost odkazu odložena, katastr na jeho základě zapíše odkazovníka do veřejného seznamu přímo po zůstaviteli – dědic jako mezistupeň se nezapisuje.
- Kdy je odkaz nemovitosti splatný?
- Odkaz jednotlivé věci z pozůstalosti (tedy i konkrétní nemovitosti) lze podle § 1614 požadovat ihned po smrti zůstavitele, není-li zřejmá jiná jeho vůle. Ostatní (druhové) odkazy jsou splatné až za rok po smrti zůstavitele.
- Kdo v praxi rozhoduje o tom, že odkaz skutečně vznikl?
- Notář jako soudní komisař v řízení o pozůstalosti odkazovníka o zřízeném odkazu informuje, samotný nárok na vydání odkázané nemovitosti ale odkazovník neuplatňuje v dědickém řízení u soudu – jde mimosoudně přímo vůči osobě obtížené odkazem.
- Může se dědic s odkazovníkem dohodnout na penězích místo vydání nemovitosti?
- Ano. Dědic a odkazovník se mohou i mimo dědické řízení dohodnout, že namísto vydání konkrétní odkázané nemovitosti dědic odkazovníkovi vyplatí peněžitou náhradu – zůstávají přitom ve vzájemném postavení věřitele a dlužníka, jen se změní předmět plnění.
- Odpovídá odkazovník za dluhy zůstavitele?
- Ne. Na rozdíl od dědice, kterému dluhy zůstavitele přecházejí (do výše nabytého dědictví), odkazovníka dluhy zůstavitele nezatěžují – odkaz mu totiž zakládá jen pohledávku vůči osobě obtížené odkazem, ne účast na celé pozůstalosti včetně jejích pasiv.
- Co když odkázaná nemovitost patří mezi několik odkazovníků nebo je zatížená vadou?
- Ode dne splatnosti odkazu náleží odkazovníkovi i plody a užitky z nemovitosti a vše, co k ní přibude – od téhož dne ho ale postihují i závady na ní nebo její zhoršení či zkáza, ke kterým dojde z důvodů, za něž nikdo neodpovídá.
Zdroje a další čtení
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník — § 1594–1622 – odkaz, jeho splatnost a nabytí odkázané věci