Navrácení vyvlastněné nemovitosti, když nebyl splněn účel vyvlastnění
Vyvlastnění není nevratné. Pokud stát, kraj nebo obec pozemek či stavbu nevyužijí k účelu, kvůli kterému je vyvlastnily, nebo nezaplatí náhradu, může vyvlastněný žádat, aby vyvlastnění bylo zrušeno a jeho práva se vrátila. Vysvětlíme, za jakých podmínek a jak.
Kdy lze vyvlastnění zrušit a nemovitost navrátit?
Podle § 26 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, má vyvlastněný nárok na zrušení vyvlastnění a navrácení pozemku či stavby, pokud vyvlastnitel nezaplatil náhradu ve stanovené lhůtě, nezahájil realizaci účelu vyvlastnění ve lhůtě (nejdéle 2 roky od právní moci rozhodnutí, prodloužitelné jednou o další 2 roky), nebo pokud zaniklo územní rozhodnutí určující využití nemovitosti pro daný účel dřív, než tato lhůta uplynula. O zrušení rozhoduje na žádost vyvlastněného vyvlastňovací úřad bez vlastní diskrece a vyvlastnitel navíc musí nahradit vzniklou škodu a jinou újmu.
- § 26 odst. 1 uvádí tři samostatné důvody zrušení vyvlastnění – stačí naplnění jednoho z nich.
- Lhůta k zahájení realizace účelu je nejdéle 2 roky od právní moci rozhodnutí, prodloužitelná jednou nejvýše o další 2 roky.
- I pozdě zaplacená náhrada za vyvlastnění může vést ke zrušení vyvlastnění.
- Zrušením vyvlastnění se obnovují práva, která vyvlastněnému náležela před vyvlastněním.
- Vyvlastnitel musí navíc nahradit škodu a jinou újmu, ledaže by vznikla i jinak.
- Zákon nestanovuje žádnou zvláštní lhůtu, dokdy může vyvlastněný žádost o zrušení podat.
Tři důvody zrušení vyvlastnění?
Vyvlastnění lze zrušit, pokud vyvlastnitel nezaplatil náhradu ve lhůtě, nezahájil ve lhůtě realizaci účelu vyvlastnění, nebo zaniklo územní rozhodnutí, které tento účel vymezovalo.
Vyvlastnění zásadně zasahuje do vlastnického práva, a proto zákon o vyvlastnění vyvlastněnému dává nástroj, jak stav napravit, pokud veřejný zájem, kvůli kterému k odnětí nebo omezení práva došlo, nebyl skutečně naplněn. Podle § 26 odst. 1 je vyvlastňovací úřad povinen na žádost vyvlastněného vyvlastnění zrušit, nastane-li alespoň jedna ze tří situací: vyvlastnitel řádně a včas nezaplatil náhradu za vyvlastnění, ve stanovené lhůtě nezahájil realizaci účelu, pro který k vyvlastnění došlo, anebo územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel bylo zrušeno nebo pozbylo platnosti dřív, než uplynula lhůta k zahájení realizace účelu. Jde o objektivní, zákonem vymezené důvody – úřad při jejich naplnění nemá prostor pro vlastní úvahu.
„Vyvlastnění je krajní zásah do vlastnictví, a zákon proto počítá i s opačným směrem – s navrácením práv, pokud se veřejný zájem, kvůli kterému k němu došlo, ve stanovené lhůtě reálně nenaplní. Vyvlastněný by proto měl sledovat, zda vyvlastnitel lhůty skutečně dodržuje.“
Michal Prouza, provozovatel služby ČtiLV
Jak dlouhou lhůtu má vyvlastnitel na zahájení realizace účelu?
Vyvlastňovací úřad určí lhůtu v rozhodnutí o vyvlastnění, nejdéle na 2 roky od jeho právní moci; prodloužit ji lze jen jednou, ze zvlášť závažných důvodů a nejvýše o další 2 roky.
Součástí rozhodnutí o vyvlastnění je i stanovení lhůty, do kdy musí vyvlastnitel zahájit realizaci účelu, pro který nemovitost získal – například zahájit samotnou stavbu, ke které pozemek potřeboval. Tato lhůta nesmí přesáhnout 2 roky od právní moci rozhodnutí. Vyvlastnitel může ještě před jejím uplynutím požádat o prodloužení, vyvlastňovací úřad mu ale může vyhovět jen ze zvlášť závažných důvodů, jen jednou a nejvýše o další 2 roky. Po marném uplynutí (i prodloužené) lhůty vzniká vyvlastněnému právo žádat o zrušení vyvlastnění. Stejný důsledek podle judikatury Nejvyššího správního soudu hrozí i tehdy, pokud vyvlastnitel nezaplatí přiznanou náhradu za vyvlastnění včas.
Co se stane po zrušení vyvlastnění?
Zrušením vyvlastnění se obnovují práva, která vyvlastněnému náležela před vyvlastněním, a vyvlastnitel musí nahradit škodu a jinou újmu vzniklou v souvislosti s vyvlastněním.
Rozhodnutí o zrušení vyvlastnění má obnovovací účinek – vyvlastněnému se vrací vlastnické právo (případně jiné odňaté nebo omezené právo) k pozemku nebo stavbě, jako by k vyvlastnění nedošlo. Souběžně s tím odpadá i důvod pro dřívější vyplacenou náhradu za vyvlastnění, takže je nutné vzájemná plnění mezi vyvlastnitelem a vyvlastněným vypořádat. Vyvlastnitel je navíc povinen nahradit vyvlastněnému škodu a jinou újmu, která mu v souvislosti s vyvlastněním a jeho zrušením vznikla – ledaže by taková škoda nebo újma vznikla i jinak, bez ohledu na samotné vyvlastnění. Obnovená práva je pak nutné promítnout i do katastru nemovitostí na základě pravomocného rozhodnutí o zrušení vyvlastnění.
Jak požádat o zrušení vyvlastnění a navrácení nemovitosti
- Ověřte, zda nastal některý ze zákonných důvodů podle § 26 odst. 1
Nezaplacení náhrady ve lhůtě, nezahájení realizace účelu ve lhůtě, nebo zánik územního rozhodnutí určujícího využití nemovitosti.
- Podejte žádost o zrušení vyvlastnění vyvlastňovacímu úřadu
Žádost podává vyvlastněný u téhož úřadu, který o vyvlastnění rozhodoval.
- Vyvlastňovací úřad posoudí naplnění zákonného důvodu
Je-li podmínka splněna a žádost platná, úřad nemá při rozhodnutí o zrušení diskreci.
- Vypořádejte vzájemná plnění s vyvlastnitelem
Vrácená náhrada za vyvlastnění na jedné straně, nárok na náhradu škody a jiné újmy na straně vyvlastněného na druhé.
- Zajistěte zápis obnovených práv do katastru nemovitostí
Podkladem je pravomocné rozhodnutí o zrušení vyvlastnění, kterým se práva vyvlastněného obnovují.
Časté dotazy
- Kdy má vyvlastněný nárok na zrušení vyvlastnění?
- Podle § 26 odst. 1 zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, ve třech případech: vyvlastnitel nezaplatil náhradu ve stanovené lhůtě, nezahájil ve stanovené lhůtě realizaci účelu vyvlastnění, nebo územní rozhodnutí určující využití pozemku či stavby pro daný účel zaniklo či pozbylo platnosti dřív, než tato lhůta uplynula.
- Jak dlouhou lhůtu má vyvlastnitel na zahájení realizace účelu?
- Vyvlastňovací úřad ji stanoví v rozhodnutí o vyvlastnění, nejdéle na 2 roky od jeho právní moci. Na žádost vyvlastnitele podanou před uplynutím této lhůty ji úřad může ze zvlášť závažných důvodů prodloužit, a to jen jednou a nejvýše o další 2 roky.
- Kdo o zrušení vyvlastnění rozhoduje a má v tom volnost?
- Rozhoduje vyvlastňovací úřad, který o vyvlastnění rozhodoval původně, a to na žádost vyvlastněného. Je-li splněn některý ze zákonných důvodů podle § 26 odst. 1 a žádost byla podána platně, úřad nemá při rozhodování diskreci – vyvlastnění musí zrušit.
- Co se stane s vlastnickým právem po zrušení vyvlastnění?
- Zrušením vyvlastnění se obnovují práva, která vyvlastněnému k pozemku nebo stavbě náležela před vyvlastněním – tedy jeho vlastnické právo se navrací, jako by k odnětí nebo omezení nikdy nedošlo.
- Má vyvlastněný nárok i na náhradu škody způsobené samotným vyvlastněním?
- Ano. Vyvlastnitel je povinen nahradit vyvlastněnému škodu a jinou újmu, která mu v souvislosti s vyvlastněním a jeho zrušením vznikla, ledaže by taková škoda nebo újma vznikla i jinak, bez ohledu na vyvlastnění.
- Musí vyvlastněný vracet už vyplacenou náhradu za vyvlastnění?
- Ano, se zrušením vyvlastnění a navrácením práv logicky odpadá i důvod, pro který byla náhrada vyplacena – vzájemné vypořádání mezi vyvlastnitelem a vyvlastněným řeší rozhodnutí o zrušení vyvlastnění a navazující vypořádání.
- Je žádost o zrušení vyvlastnění časově omezena?
- Zákon o vyvlastnění pro podání žádosti o zrušení vyvlastnění podle § 26 nestanovuje žádnou zvláštní lhůtu, na rozdíl od lhůty, kterou úřad určuje vyvlastniteli pro zahájení realizace účelu.
Zdroje a další čtení
- Zákon č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění — § 24–26 – náhrada za vyvlastnění a zrušení vyvlastnění